ČLOVĚK A STROM

Strom je jedním z nejmocnějších symbolů lidstva. Je ztělesněním života, výrazem sjednocení tří říší (nebeské, pozemské a vodní) a osou, kolem níž je uspořádán celý svět. Staré národy většinou věřily, že strom je nabit spoustou božské tvůrčí energie, kterou může zasvěcený využít k získání přístupu k jiným formám života. Lesy se staly symbolem tajemství a proměny a domovem čarodějů a kouzelníků. Strom byl uctíván téměř ve všech částech světa, kde bylo příznivé podnebí pro jeho růst. Některé symbolické významy stromu jsou skutečně všeobecně platné. Věčně zelené stromy symbolizují dlouhověkost a nesmrtelnost. Zatímco opadavé obrodu a znovuzrození: v obou případech však ujišťují lidstvo o plynulosti bytí. Jednotlivé druhy stromů si však získaly v různých kulturách různé významy. Keltové a seveřané chovali ve velké úctě dub. Keltové podle stromů dokonce sestavili stromový kalendář, někdy zvaný keltský stromový horoskop či stromoskop. Chcete-li poznat, jaký strom je příznačný pro dobu, ve které jste byli zrozeni a jakou to předznamenává povahu, podívejte se sem: druid.euweb.cz/texty/stromoskop.htm. David Fontana ve svých knihách zaměřených na symboliku například uvádí, že v antice lidé věřili, že černý bez je zasvěcen Panovi, břečťan Bakchovi, magnólie Apollónovi a vavřín Dionýsovi. Pro buddhisty byl stromem poznání fíkovník. Pro taoismus broskvoň symbolizovala nesmrtelnost. Ve staré Číně byly chráněny stromy v blízkosti náhrobků a chrámů, protože v nich sídlili duchové mrtvých a bohů. Snažit se uchopit symbol stromu jedním nebo dvěma významy je pošetilé. I když si to nebudeme komplikovat různým náboženstvím a druhy stromů a individuálními obsahy psychiky každého člověka, i v tom nejobecnějším významu má symbol stromu desítky podob. Vybírám tedy proto jen ty nejznámější podoby stromové symboliky: Strom života Strom života, který stojí ve středu ráje je symbolem dokonalé harmonie. Dvanáctero druhů ovoce je odměnou za dosažení duchovních hodnot - moudrosti, lásky, pravdy a duchovní krásy. V ovoci je zhmotněno slunce. Strom světa Jeho kořeny obrůstají zemi a větve sahají do nebes, a proto symbolizuje možný vzestup lidstva z přízemní hmotné říše k výlučným výšinám ducha. Strom poznání Tento dualistický symbol znázorňuje poznání dobra a zla. Za pokušení ochutnat ovoce byli Adam s Evou vyhnáni do světa protikladů. Had obtočený kolem kmene je také starým mystickým symbolem vyvěrající zemské energie. Strom - žena Navenek symbolizuje tento obrázek Matku Zemi, ženskou pečovatelskou podstatu. V hlubší rovině však vyjadřuje neviditelnou sílu, čekající v zemi na oplodnění mužskou energií větru, deště a slunce. Strom - muž Lidská hlava obrostlá listím. Někteří v něm vidí spojení s kultem plodnosti starého boha vegetace, mužského protipólu Velké matky. Ve středověkých duchovních stavbách můžeme Zeleného Muže nalézt jako součást podpěrných oblouků či jako dekoraci vnějších sloupů; bývá také u nohou Kristových a pod sochami Panny Marie. Jeho listy jsou součástí Stromu života, neboť Zelený Muž obohacuje Matku zemi vzácným a alchymickým hnojivem, které napomáhá vzniku a rozvoji života ve hmotě. Greenman je však údajně i jednou z podob ďáblových a je také spojován s templářským Bafometem. Zajímavé stránky, věnované právě symbolu Zeleného Muže a Zelené Ženy najdete na této adrese: www.surlalunefairytales.com/boardarchives/2001/nov2001/greenman.html. U nás je tento symbol stromu neznámý, ale v zahraničí byly popsány sny umírajících, ve kterých se vyskytoval Zelený Muž jako symbol obnovy a koloběhu přírody v podzimním zániku a jarní obnově. Novodobé využití mystické symboliky stromu najdeme především v různých meditačních a relaxačních cvičeních, kdy po postupném uvolnění je sugerována představa jednoty se stromem, natažené ruce jako větve se spájí se slunečními paprsky a nohy se mění v kořeny prorůstající Zemí. Dokonalé využití této představy dokázala tzv. Leunerova metoda, kdy vizualizace stromu či rostliny použila k cestě do něvědomí. Někteří jedinci se dotykem se stromy energeticky nabíjejí, i když to není zdaleka tak výrazný efekt, jaký předváděl parodicky Zdeněk Svěrák v Akumulátoru I, mnoho příznivců této metody na ni nedá dopustit. Nejoblíbenější energetický strom je prý dub. Pokud vám tato schopnost není dána, tak určitě vy, kteří máte rádi přírodu víte, že les opravdu nabíjí, i když člověk neosahává každou haluzi :-). Australští domorodci využívali kmeny stromů jako media pro vzájemnou telepatickou komunikaci mezi sebou, jak jsem se dozvěděla z jednoho cestopisu, popisujícího národy 20. století, žijící na úrovni doby kamenné. Aboriginálové se tomu sami nepodivovali a nevnímali tuto svou schopnost jako něco mimořádného. Jeden z nich v rozhovoru s cestovatelem pravil, že kdyby měli telefon, hovořili by spolu telefonicky :-) Ruku do ohně bych za to nedala, já jsem je při tom neviděla, ale pokud by to někdo potvrdil, podpořilo by to hypotézu, že telepatie může být předchůdkyní lidské řeči, jakousi praformou komunikace. Strom neuctívali však jenom kněží. Stal se inspirací pro mnoho umělců. Malíři se odedávna snažili zachytit ráz a tajemnost lesa. Les na obrazech starých mistrů je však jen zidealizovaný náznak. Slavní renesanční umělci viděli jen ojedinělé bizarní stromy, fantasticky spletené a pokroucené, popřípadě přestylizované v jakési tyčkovité kytice. Teprve impresionisté našli skrytý taj lesního kouzla. Z našich mistrů pronikl nejvíce duší lesa Julius Mařák. Jeho lesní scenerie, jeho hry světla a stínu v lesních zákoutích jsou jedinečné a nepřekonatelné. Strom a lesní kouzlo skvělým způsobem dovedou zachytit taktéž někteří fotografové www.naturepix.com/galleries.asp?keyword=Trees Metabolismus probíhající i v utrženém listu můžeme využít pro tvorbu neobvyklé fotografie, kde místo fotografického papíru použijeme osvětlený list negativem obrázku. Je to trošku zdlouhavé, ale toužíte-li udivit okolí fotografiemi na listech, určitě se podívejte na www.grand-illusions.com/roman.htm, kde vám podrobně poradí, jak na to! :-) V současné době, kdy příroda kolem nás mizí a vymírá, si čím dál více lidí uvědomuje krásu stromů a jejich vliv na lidskou psychiku. Lidé pokorně objevují zapomenutou krásu a začínají si vzpomínat na úctu, kterou stromy zahrnovali naši pohanští předkové. Strom už není jenom dárcem dřeva na nábytek, papír a hudební nástroje. Strom je uklidňující přítel. Vždyť na světě neexistují větší a působivější organismy, než ony četné druhy stromů, které propůjčují ráz rozlehlým částem pevniny. S postupujícím růstem prokáží stromy převahu nad všemi ostatními druhy rostlin zemského povrchu. Za tuto vlastnost vděčí především třem biologickým zvláštnostem, které se takto vyskytují společně pouze u stromů: výškovému vzrůstu, mimořádně stabilnímu, pevnému vegetačnímu ústrojí a dlouhou životností. Stěží si dovedeme představit, že když klíčila semena nejstarších, dosud žijících sekvojovců, v Evropě končila doba bronzová. Nejstarší stromy naší planety jsou zakrslé borovice osinaté v pohoří Sierra Nevada - okolo 4000 let (nejstarší prokázaný věk 4700 roků), za což patrně vděčí tomu, že podstatnou část roku musí strávit v podmraženém stavu za mimořádně nízkých teplot. Hned za nimi se řadí k nejstarším stromům sekvojovce obrovské s naměřeným stářím mezi 1500 - 3000 roky. Mezi nejstarší stromy Evropy jsou tis ve Fortingallu ve Skotsku (3000 let) a proslulý německý fémový dub u Bocholtu, jehož stáří je odhadováno na 1300 let. Když uvážíme, že průměrná životnost buků a smrků je 200 - 300 let a lípy a dubu okolo 500 let za příznivých podmínek, jistě se mnou budete souhlasit, že pod takovými stromy se těžko můžeme ubránit zamyšlení, co všechno za svůj život pamatují a čeho byly svědky a asi nás nepřekvapí, že mnoho lidí ucítilo potřebu tyto památné stromy oslavit a chránit. Takovou chvályhodnou aktivitu prokázali i tvůrci stránek www.stromy.cz/krasne.htm, věnované českým stromům. V naší krajině již bohužel není mnoho krásných, starých dřevin, které upoutají na první pohled svým majestátem, krásou a přírodní silou, která z nich vyzařuje. S tím, jak postupně dochází k přirozenému, ale často i k zbytečně předčasnému ukončení života stromů rukou člověka, roste potřeba významné jedince jednotlivých druhů chránit. Navíc je třeba postupně vyhledávat a chránit i nové, perspektivní stromy, aby i naše děti a děti našich dětí mohly zažít ty nádherné pocity obdivu a pokory k přírodním výtvorům. Že to však není nikterak nová myšlenka, se můžeme dovědět na stránce o památných stromech, která ukazuje, že památné stromy chránili lidé již za Karla IV.: www.pamatnestromy.cz. Je známo, že mnoho stromů má léčivé vlastnosti a lidé využívali kůru z bílé vrby na léčbu chřipky, dubovou kůru na zastavení krvácení, lipového květu proti kašli ap., ale méně se ví, že pomocí rostlin můžeme léčit rostlinné neduhy, zbavit rostliny škůdců, dezinfikovat semena a léčit plísně na zahradě a vyhnout se tak chemikáliím s jejich vedlejšími účinky. Pro bližší informace zajděte sem: ekolist.cz/zprava.shtml?x=158665. Někteří lidé chápali okrasný strom a jeho pěstování jako výzvu vnutit stříháním a štěpováním stromu svá estetická měřítka. Nakolik se jim to podařilo a kdy už vnímáte jejich počínání jako zrůdnost, nechť se rozhodne každý z vás. Nejznámější ozdobně tvarované stromky jsou bezpochyby bonsaje. Že je to doslova věda, o tom vás přesvědčí stránky bonsai akademie www.stachsw.cz/bonsaiac/ nebo bonasai klubu: www.bonsai.cz/, naleznete zde rovněž rady pro pěstování a tvarování stromků. Méně známé jsou však stromy, které vypěstoval záhadným způsobem Axel Erlandson. Vyvolávají úžas, protože se na první pohled vymykají všem přírodním zákonitostem. A protože se samotář Erlandson nesvěřil se svými pěstitelskými technikami živé duši (včetně dcery a manželky, kterým tvrdil na otázku, jak to dělá, že se stromy hovoří), zůstalo jeho tajemství dodnes nerozluštěno. Na políčku zasadil čtyři platany, pomaloučku a opatrně je ohýbal k sobě, až splynuly v jeden organismus. Stejně jako jiní pěstitelé zakrýval štěpy plátnem, takže nikdo nemohl zjistit, jak při práci postupuje. Když zemřel, odkoupil jeho stromy M. Bonfante, který je převezl o 1300 km dál a vytvořil přírodní park, který navštíví za necelý týden více lidí než tomu bylo za celých 16 let, kdy se pokoušel Erlandson vydělávat na ukazování stromů ve svém Panoptiku. Své tajemství si však vzal do hrobu a nadšenci, kteří se ho pokoušeli napodobit, prostě neuspěli. Bonfante tvrdí, že úspěch Erlandsona nespočíval v metodice, ale v tom, že stromům prostě rozuměl a uměl to s nimi. Do Bonfanteho parku nás zve stránka: www.bonfantegardens.com , který je však na obrázky velmi skoupý, proto doporučuji zadat heslo Bonfante do fotogalerie community.webshots.com a můžete obdivovat několik desítek stran fotek tohoto fenoménu. Jestli jste hledali spíše praktické rady, kterak si na své zahrádce počínat co nejefektivněji, asi jsem vás trošku zklamala, a tak se to pokusím napravit linky na skvělé zahrádkářská fóra shockfly.cz/projekty/diskuse/forum/index.php?id=307 nebo www.zahrada.cz či forum.living.cz. Nemáte-li zahrádku a chcete-li se těšit ze stromů ve svém domově, stačí si zasadit pecku z mandarinky, citronu nebo pomeranče a chvíli si počkat, eventuálně se ještě vyzbrojit teorií ze stránky pěstitelů citrusů: www.citrusy.cz. Stačí vám zimní zahrada, kde citrusy při dostatečném osvětlení a nízké teplotě přezimují, něco štěpařských kouzel a můžete přestat zdravit zelináře :-) Linky k tématu: Jak zachránit stromy, co dělat, když se někdo chystá v okolí kácet stromy www.stromy.arnika.org/jakchranit.shtml Ochrana přírody ČR csop.ecn.cz/index2.php Památné stromy CHKO Český Ráj www.chkocr.cz/cs/ochrana-prirody/pamatne-stromy Stromy v Čechách www.stromy.cz Společnost přátel přírody, dobrovolnické akce www.cmelak.cz/home.html e-časopis o lesnictví pbl.fri13.net/index.php?mod=menu&id=86 Lesy ČR www.lesycr.cz Obecně prospěšná společnost, která se snaží o obnovu lesů v Jizerských horách www.suchopyr.cz Muzeum zkamenělých stromů Louny www.pruvodce.com/zkamenelyles Lesnictví www.lesnictvi.cz Informační portál České hory pro turisty www.ceskehory.cz Fakuta lesnická a enviromentální v Praze www.lf.czu.cz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem www.uhul.cz Lesy Praha www.lesy-praha.cz Dendrologie www.dendrologie.cz Okrasné dřeviny www.sweb.cz/dendroz/themecz.htm Národní park České Švýcarsko www.npcs.cz Jeseníky www.jeseniky.net Arboretum Průhonice www.vukoz.cz Průhonický park www.parkpruhonice.cz/park Arboretum Hrubá Skála Hrubá Skála Arboretum Botanické zahrady Brno www.mendelu.cz/csp/arboretum Arboretum Štramberk www.stramberk.cz/historie/historie.php?akce=ls13 Arboretum Hamzovy léčebny www.hamzova-lecebna.cz/arboretum Arbotetum Šofronka Plzeň www.sofronka.cz Arboretum Šmelcovna Boskovice www.smelcovna.cz/arboretum.htm Arboretum Bílá Lhota u Olomouce www.volny.cz/arboretum Semena Vaněk semenavanek.krtekcentrum.cz Encyklopedie rostlin www.garten.cz/enc.php?lng=cz Encyklopedie stromů www.kvetena.cz/stromy/stromy.asp Stromy - fotogalerie 1 www.sweb.cz/petrfabian/foto/stromy.htm Stromy - fotogalerie 2 www.bubla.net/album/nahledy.asp?adr=/priroda/stromy Stromy - fotogalerie 3 www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/indt05.html